5. VÝKUPY POZEMKŮ

• Netransparentní, nespravedlivé vykupování pozemků od různých vlastníků za různé nejednotné ceny.

• Nevykupují se tzv. zbytkové pozemky, o které vlastník nemá vzhledem ke ztrátě dalších pozemků zájem.

• Pravidla jsou na jedné straně příliš striktně vykládána (např. že nelze vykupovat pozemky mimo rozsah umístění stavby - ÚR), na druhé straně se pravidla a ceny stále mění (v posledních 3 letech 3x změna ceny výkupů v zákoně 416/2009 Sb. o urychlení výstavby infrastruktury)

• Vykupování pozemků navíc není upraveno jednotně pro všechny stavební záměry, když infrastrukturní projekty mají svůj vlastní zákon 416/2009 o urychlení výstavby. Jde o nesystémové řešení.

• Je potřeba posuzovat smysluplnost výkupu v každém jednotlivém případě a vykupovat či vyměňovat zbytkové pozemky, které vlastník jako takové již nemůže využít. Takové pozemky má vlastnit investor (stát), který staví a který právě svou stavbou vznik „zbytkových pozemků" způsobil. Tyto nemají zůstat vlastníkovi, který o ně už nemá zájem (jsou nevyužitelné), přičemž se jich ovšem nemůže zbavit, nebo jen s obtížemi či se ztrátou.

• Cenu pozemku je třeba stanovovat podle jednotné metodiky pro všechny vlastníky, neměnit stále pravidla. Jednotný bude způsob posouzení pozemku (zemědělská půda), ať už je používán pro výkup nebo pro vyměření daně z nemovitostí.

• Náhrada musí zahrnovat i kompenzace, což by měl stanovit vedle zákona o vyvlastnění i Zákon o urychlení výstavby.

• Předpisy a pravidla je potřeba vykládat racionálně vzhledem k vlastnickým a občanským právům jednotlivých vlastníků. Je nutné předpisy provázat mezi sebou.

• Řešením rozdrobenosti pozemků vzhledem k různým stavbám a aktivitám v území jsou komplexní pozemkové úpravy. Znamenají scelení a konsolidaci rozdrobených pozemků a následně nové rozdělení mezi vlastníky na základě principu směny.

• Zajišťovat výkupy pozemků po organizační stránce pro všechny státní investory, tedy i ŘSD, ŘVC a SŽDC by mohl Státní pozemkový úřad (SPÚ).

• Pravidla pro přípravu a povolování staveb mají být jednotná včetně výkupů pozemků.

• Vhodnějším zákonem upravujícím i pravidla pro výkupy, směny pozemků a řešení zbytkových pozemků je Zákon o hospodaření s majetkem státu.

• Pomalý a komplikovaný proces výkupů pozemků.

• Nekompetentnost a malá kapacita investora (ŘSD).

(Příklad: D1 – modernizace: Problémy s výkupy jako jeden z důvodů pro nerozšíření na 3 pruhy.)

• Státní úřady mezi sebou nespolupracují. To se týká především směn pozemků za jiné v majetku státu nebo např. daňové povinnosti.

Příklad problematické praxe při směně pozemků: Vlastník je ochoten směnit svůj pozemek požadovaný pro stavbu komunikace, ŘSD pozemky ke směně nemá a Státní pozemkový úřad odmítá své pozemky poskytnout.

Příklad vzhledem k daňové povinnosti: Pozemek, pro účely výkupu oceňovaný jako zemědělská půda, je z hlediska výběru daně z nemovitosti po vydání územního rozhodnutí označen za ostatní plochu nebo dokonce stavební pozemek, za které je od vlastníka vyžadována vyšší daň. Pro výkup pozemku tedy stát stanoví nižší hodnotu, pro účel daně hodnotu vyšší.

• Výkupy je potřeba začít řešit včas - před územním řízením či v jeho průběhu. ŘSD může uzavírat smlouvy o smlouvě budoucí a začít tak jednat s vlastníky dříve než až po vydání ÚR.

• Státní investor (ŘSD) musí s vlastníkem aktivně jednat, mít k tomu vlastní odborné kapacity a držet kontinuitu v jednání. ŘSD proto potřebuje metodiku pro stanovení ceny, kterou použije i pro rozpočet stavby; a dále metodiku pro jednání s vlastníkem pozemku o výkupu - zasmluvnění pozemku. Takové opatření by mohlo omezit i potenciální spekulativní nákupy a prodeje pozemků.

• Pro každý projekt by mělo ŘSD mít projektový tým s projektovým manažerem, který bude koordinovat i výkupy pozemků. (viz také bod 3)

• Jednotlivé státní úřady mezi sebou musí spolupracovat - především MD - ŘSD, MZe, Státní pozemkový úřad, MF - FÚ). Vykoupit všechny pozemky by měl jeden subjekt (ŘSD nebo SPÚ), který pak zorganizuje rozdělení mezi ostatní „veřejné subjekty" podle toho, kdo jak má se kterým pozemkem či typem pozemku/komunikace nakládat.

• Je potřeba více využívat směnu pozemků. Současná novela zákona 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dává ŘSD pravomoc nabývat pozemky pro takovouto směnu. ŘSD nyní potřebuje odpovídající výklad zákona a zahrnutí do vnitřních předpisů, aby mohla směna v praxi správně fungovat.

• ŘSD musí jednat se Státním pozemkovým úřadem o státních pozemcích pro směnu, případně pozemky samo nakupovat (jak nově umožní novela zákona 416/2009 Sb.).

• Velké množství pozemků pod existujícími komunikacemi, stát dosud od vlastníků nevykoupil, a těm tak byly pozemky fakticky ukradeny.

• Stát, kraje i obce tvrdí, že výkupy jdou pomalu, protože nemají peníze.

• Stát vykupuje tyto pozemky za cenu „zjištěnou" a nikoli za cenu obvyklou — jedná se o nespravedlivé zacházení s vlastníky, kterým je i více než 30 let znemožněno užívání jejich pozemku. Přesto, když stát pozemek konečně odkoupí, nedostanou ani spravedlivou náhradu.

• Přednostně je třeba dovykoupit v minulosti již zastavěné pozemky a to včetně i nepoužitelných zbytkových pozemků.

• Upravit zákon o hospodaření s majetkem státu tak, aby majitelé dostali za své pozemky spravedlivou náhradu.

• Sjednotit jednání státních úřadů – viz výše.

• Je potřeba posuzovat smysluplnost výkupu v každém jednotlivém případě a vykupovat či vyměňovat zbytkové pozemky, které vlastník jako takové již nemůže využít (viz výše).