- Dopravní sektorové strategie (SESTRA) neobsahují objektivně zhodnocený seznam prioritních staveb napříč jednotlivými druhy dopravy. Opírají se o všechny záměry, které obsahují územně plánovací dokumentace, o neobjektivně sestavené seznamy přání výstavby, často vzniklé pod tlakem regionálních politiků, o připravenost staveb, jak se podařila investorským organizacím.
- Není zajištěno nezávislé odborné posouzení všech velkých projektů. Nefunguje státní expertíza.
- Nejsou správně zvolena a používána kritéria pro výběr prioritních dopravních investic. Významným kritériem zejména u dálnic stále zůstává připravenost stavby a její bezproblémová prosaditelnost do realizace.
- Multikriteriální analýza hodnocení staveb (MKA) je tímto výrazně zatížena. Její hodnocení se ukázala být manipulovatelná a neprůhledná, výběr jednotlivých kritérií a stanovení jejich vah trpí subjektivností.
- Používané metody hodnocení projektů neobsahují podstatné aspekty, kritéria a dopady, naopak se zabývají nepodstatnými detaily anebo obsahují duplicitní či nadbytečná kritéria, která nepostihují naléhavost výstavby.
- Nástroj HDM-4 pro ekonomické posouzení staveb nezahrnuje všechny dopady resp. možné přínosy.
- Dopravní plány a ekonomické analýzy nejsou v průběhu zpravidla mnohaleté přípravy projektu aktualizovány.
|
- Státní dopravní strategie musí stanovit priority mezi dopravními stavbami napříč všemi druhy dopravy (silnice, železnice, vodní doprava) s ohledem na širší souvislosti, ekonomické, sociální a environmentální důsledky. Podkladem pro její zpracování musejí být aktuální a konzistentní vstupní data, jejichž sběr bude mít na starosti MD. Musí se opírat o seznam mezer v síti, seřazených podle pořadí naléhavosti jednotlivých případů, sestavený podle objektivních kritérií společenské přínosnosti (u silnic vliv na obyvatelstvo závisející na intenzitě dopravy, počtu obyvatel dotčených nynějším průtahem a bezpečnostními závadami, u železnic nedostatkem kapacity a nedostatečností cestovních dob ve srovnání s cílovým stavem na silnici).
- Při hodnocení investic a dopravních staveb je nutné využívat širší spektrum metod a analýz, doplnit či vypustit kritéria a změnit jejich váhy i metodiku posuzování jednotlivých projektů. Kritéria musí vyjádřit nejen skutečnou ekonomickou, dopravní a ekologickou výhodnost a efektivitu, ale i potřebnost, veřejný zájem a soulad s dalšími strategiemi státu. Širší spektrum analýz a hodnocení by mělo zahrnovat:
- Důsledné používání analýzy životního cyklu (LCA), která zahrne všechny externality po celou dobu životnosti do nákladů daného projektu. (Používání analýzy je podporováno i Evropskou komisí – eplca.jrc.ec.europa.eu.)
- Vedle multikriteriální analýzy (MKA) je potřeba používat také analýzu nákladů a přínosů (cost-benefit analýzu - CBA), analýzu rizik záměru a jeho variant či hodnocení standardů projektového řízení konkrétní stavby a další moderní metody hodnocení. Tyto aspekty je potřeba zahrnout i do přípravy aktualizace Dopravních sektorových strategií a požadavky doplnit do interních předpisů MD.
- Doplnit nástroj ekonomického hodnocení HDM-4 o kvantifikaci nákladů spojených s dopady staveb na životní prostředí, např. hluk, emise aj. (které jsou v současnosti již ekonomicky kvantifikovatelné). Provozovat nástroj jako souvislý program výpočtu bez možnosti ručních zásahů do vstupních dat.
- Interním předpisem mimo jiné pro hodnocení projektů na MD je Směrnice V-2/2012. Její ustanovení musí být doplněna a posílena, dále musí být naplňována a možnost výjimek minimalizována. (Viz také oblast 2).
|
