Praha - Česko chce v příštím roce nasypat do staveb a oprav silnic, dálnic a železnic téměř 66 miliard korun. Ze svého dá 51,3 miliardy a více než 14 miliard pak budou tvořit evropské dotace.
Objem peněz na dopravní stavby a jejich provoz má v pondělí potvrdit vláda, kam ministr dopravy Dan Ťok přinese rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2016 a také finanční výhled na další dva roky.
Čerstvý plán pro příští rok počítá s 38 miliardami na silnice, 25 miliard pak půjde na železnice. Necelou miliardu fond pošle na modernizaci přístavů či úpravu říčních koryt a třeba 150 milionů budou tvořit příspěvky na cyklostezky.
Peníze půjdou jednak na opravy a údržbu stávajících silnic a tratí, dále na provoz dopravních úřadů či mýtného systému, na dokončení rozestavěných děl a pak také na plánování nových staveb.
Mezi klíčové stavby, do kterých příští rok poteče ze státního fondu nejvíce peněz, patří dostavba D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, další etapy modernizace D1, nový úsek D11 u Hradce Králové nebo odstranění závalu na D8 u Lovosic. Na železnici pak půjde více než miliarda korun na vylepšení trati mezi Plzní a Rokycany.
Co se v roce 2016 dokončí nebo kde bude stavba pokračovat:
| Investiční akce | Náklady (v mil. Kč) |
| D1 modernizace 4 úseků | 2 250 |
| D8 Lovosice - Řehlovice | 2 202 |
| I/11 Nebory - Oldřichovice - Bystřice | 1 523,6 |
| Modernizace trati Rokycany - Plzeň | 1 429,3 |
| D1 Přerov - Lipník | 1 124 |
| Železniční uzel Plzeň, přestavba pražského záhlaví | 722,5 |
| Odstranění sesuvu půdy na D8 | 510 |
| Zvýšení kapacity trati Nymburk - Mladá Boleslav, 1. stavba | 500 |
| Rekonstrukce nádraží v Olomouci | 444 |
Ačkoliv to tak ještě v srpnu nevypadalo, nakonec se do rozpočtu vešly i finance na zahájení nových, už z velké části připravených staveb, kde se podařilo získat všechna potřebná povolení, jsou vykoupené pozemky a je vysoutěžený dodavatel, nebo se ho podaří vybrat do konce letošního roku.
Co se začne v roce 2016 stavět?
| Investiční akce | Náklady (v mil. Kč) |
| D1 modernizace 5 úseků | 2 226,3 |
| I/57 obchvat Krnova | 322 |
| I/11 obchvat Opavy | 302,4 |
| Rekonstrukce kolejí Ostrov n. Osl. - Žďár n. S. | 234,6 |
| Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě | 190 |
Babiš musel přidat
Původně sestavený rozpočet národních peněz ve fondu počítal jen se 44 miliardami místo současných 51,3 miliardy. Nakonec se ale během letních prázdnin podařilo přesvědčit ministra financí Andreje Babiše, aby na dopravní stavby přidal, a bylo tak možné příští rok u připravených staveb poprvé kopnout do země.
Úplnou novinkou je pak 60 milionů určených na přípravu pilotního PPP projektu. Ministerstvo dopravy chce tento model spolupráce státního sektoru a soukromé firmy (staví za své a stát jí to pak splácí) otestovat na dvaatřiceti kilometrech při dokončování rychlostní silnice R4 z Prahy kolem Příbrami do Písku.
Pokud akci v režimu PPP schválí vláda, dopravní fond by v příštím roce zaplatil odborníky, kteří ministerstvu poradí se zadávací dokumentací. Stavět by se pak mohlo začít v roce 2017.
Přesto je rozpočet nedostatečný a má k ideálu daleko, tvrdí poslanec ČSSD a člen sněmovního hospodářského výboru Ladislav Velebný. "Rozpočet je v objemu menší, a to nejen v porovnání s letoškem, ale i s rokem 2014 a bohužel i s některými krizovými lety. Obrovskou chybu vidím zejména v tom, že není stabilizován střednědobý výdajový rámec," řekl Velebný.
Hledá se 2,5 miliardy
Dopravní fond navíc ještě shání dvě a půl miliardy korun na pokrytí rozjezdu dalších naplánovaných staveb.
Pokud peníze nezíská, nechá projekty v zásobníku a počká, zda se na ně nepodaří během roku prostředky najít. Například tím, že vysoutěží u některých staveb nižší ceny nebo vybere víc peněz na mýtném.
Pokud by se takové úspory povedly, bylo by možné přidat další téměř tři miliardy z evropských peněz. "To by znamenalo navýšení našeho rozpočtu pro příští rok na zhruba 71 miliard korun," vypočítal ředitel dopravního fondu Zbyněk Hořelica.
V zásobníku tak zatím musí na peníze počkat například stavba rychlostní R49 z Hulína do Fryštáku, D11 z Hradce do Smiřic, pokračování R35 z Opatovic nad Labem nebo obchvaty obcí na R6.
V dalších dvou letech by pak mělo jít do dopravních staveb víc peněz. V roce 2017 se předběžně počítá s částkou 71,4 miliardy včetně evropských dotací a v roce 2018 pak se sumou o jednu miliardu nižší. Tato čísla jsou ale postavená hodně rámcově a zahrnují desítky miliard výdajů, které zatím nemají zdroj krytí.
Zato letošní rozpočet je hodně bohatý - o třetinu vyšší než pro rok 2016 a čítá 94 miliard. To je ale dáno tím, že letos je poslední šance využít evropské dotace z předchozího sedmiletého dotačního cyklu, který sice skončil v roce 2013, ale peníze je možné dočerpat ještě do dvou let.
I přesto se ale zřejmě nepodaří utratit všechno a Česko o část peněz nadobro přijde. Dosud se prostavělo jen čtyřicet procent celkové částky. Ředitel fondu Zbyněk Hořelica ale doufá, že objem investovaných peněz do konce roku ještě výrazně nabobtná.
"Například díky zálohovým fakturám na práce, které se udělají třeba až v lednu příštího roku," řekl Hořelica.
Fond také letos mimořádně financuje i opravy krajských silnic II. a III. tříd, na které šlo včetně Prahy 4,6 miliardy korun. Jedná se o peníze, které se nepodařilo utratit v minulých letech.
Pro příští rok však rozpočet fondu s touto pomocí krajům nepočítá a to se nelíbí hejtmanům. Tlačí proto na ministra financí Andreje Babiše, aby znovu na rozbité krajské silnice přidal. Žádají tři miliardy, Babiš ale zatím konečné slovo neřekl.
Nový zákon pomůže městům
Státní fond dopravní infrastruktury slouží jako rozdělovník peněz pro státní příspěvkové organizace, především Ředitelství silnic a dálnic, Správu železniční dopravní cesty nebo Ředitelství vodních cest. Teprve ony pak vybírají dodavatele staveb a platí jim za dílo.
Význam fondu se má navíc ještě zvýšit. Ve Sněmovně leží novela zákona, která má od ledna 2016 rozšířit okruh staveb, které je možné z fondu platit. Pomůže to zejména městům, která nově budou moci získat finance na stavby a opravy tramvajových či trolejbusových linek, Praha by mohla částečně platit stavbu nového metra nebo rekonstrukci stávajících stanic.
S penězi se nově počítá i do takzvaných multimodálních překladišť - tedy do míst, kde se kříží více druhů dopravy. Patří sem hlavně přístavy a nádraží.
